Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Stručná historie graffiti

Čmárání po zdech je zábava stará jako lidstvo samo. Vlastně ještě v dobách, kdy žádné zdi nebyli, opočlověk kromaňonský kreslil uhlem po stěnách jeskyně. Nejstarší graffiti vytvořené lidskou rukou můžeme datovat do doby před 15 tisíci lety a najdeme ho v jeskyni Altamira nedaleko přístavního města Satander na severu Španělska. Snad protože tehdy ještě ani písmo neexistovalo, motivem nejsou vymazlené tagy, jaké známe ze současnosti, ale obrazy zvířat.

(viz odkaz)

Od roku 1879, kdy byly tyto kresby objeveny, si přední archeologové lámou hlavu nad tím, jaké pohnutky asi přinutili pratvůrce, nebo chcete-li pramalíře k jejich vytvoření. Vedl jeho ruku hlad? Snažil se vytvořit objekty pro lovecký rituál, nebo dokonce zachytit výjevy šamanských výletů do světa podvědomí? Omyl. Autorem skalních fresek byl adolescent, který se potřeboval nějak vyjádřit. Vtisknout do reality hmatatelný otisk sebe sama. Vykřičet světu ,,Jsem tu!“ Nějak se vymezit vůči starší generaci. Odlišit se od nich - od starší generace. Od nemožného světa rodičů.

A dovedu si představit, že již tehdy to od rady starších nebo od náčelníka pěkně schytal.

Kostky však byly vrženy, jiskérka zažehnuta. Výtvarné umění spatřilo světlo světa. Hudba a literatura se objevili mnohem později a tak jediný způsob, jak se mohl dřímající umělec v lidech projevit, bylo graffiti. Není divu, že té vášni postupem času propadla veškerá populace. Nebylo zdi, která by nebyla pomalována. Nebylo skály, která by zůstala ušetřena. Celá, celičká Zemička byla skrz na skrz počmáraná. End to end. A když lidé vyvraždili mamuty jen proto, aby i mamutovinu ozdobili svými tagy, Bůh se dohřál a přišel první trest. Seslal na Zemi potopu. Nejdřív však vyzval jediného muže, který nikdy nevytvořil ani jediný tag, jediného nevinného, Noeho, aby postavil archu a ubytoval na ní po páru všechna zvířata. Známou to Noemovu archu. Ani ona však nezůstala od graffiti ušetřena. I Noe té čmárací vášni nakonec podlehl a jeden tag přece jenom vytvořil. Plácnul ho na příď té archy.

Proč si myslíte, že každá loď nosí na přídi své jméno? Je to z tradice vůči Noemovu vyvzdorovanému tagu.

Také ve Starém Egyptě bylo graffiti hojným úkazem. Barvičky však byly vzácné a tudíž nesmírně drahé. Pixla modré měla cenu domu, o stříbrné raději ani nemluvme. Taková větší pixla stříbrné stála jako pyramida nebo jako stohlavý harém. Proto bylo zprvu graffiti privilegovanou výsadou faraónů. Dokladem budiž četné hrobky v Údolí králů. Například stěny Tutanchámonovy hrobky jsou do posledního místečka zaplněné graffiti, o nichž se archeologové léta mylně domnívali, že se jedná o obrazy božstev. Osobní Tutanchámonův tag byl dokonce vyveden plasticky tzn. ve 3-déčku a najdeme ho na čele jeho sarkofágu. (viz odkaz)

Egyptská říše dobře prosperovala a tak mohla záliba ve graffiti postupně prosáknout i do ostatních vrstev obyvatelstva. Platilo ale nepsané pravidlo, že každý, kdo chtěl na Nilu něco znamenat, musel mít svoji graffiti značku. A kdo na to neměl, kdo si nemohl dovolit koupit drahé barvičky a pokreslit nějakou zeď, nosil si u sebe alespoň hliněnou tabulku, samozřejmě řádně otagovanou. Postupem času staří Egypťané začali prostřednictvím tagů skutečně zaznamenávat informace. Vzniklo tak první hieroglyfické písmo.

Příběh graffiti pokračoval pochopitelně i v antickém Řecku a Římě. Antičtí writeři se snažili hledat trvanlivější technologie, než byla v Egyptě používaná vodou smývatelná hrudka. Nabízelo se rytí do kamene, bylo však příliš zdlouhavé. Navíc společensky nepřijatelné. To kvůli barbarům, kteří tuto techniku hojně používaly. Jeden takový dochovaný vrytý tag bychom mohli spatřit v chrámu Hagie Sofie v Istanbulu a i když je až z devátého století, pro ilustraci nám postačí. Autorem vrypu byli sice Vikingové, nikoliv Vandalové, ale to je jedno. Barbar jako barbar, staří Římané to podle mně až zas tak nerozlišovali. (viz odkaz)

Bohužel předsudek, že graffiti je barbařina, je ve společnosti hluboce zakořeněn dodnes: i na prahu 21. století bývá graffiti nesprávně označováno jako vandalismus. Za původce zmíněných vrypů však nemůžeme považovat pouze příslušníky kmene Vandalů, kteří svými nájezdy často ohrožovali Řím. Mladí staří Římané určitě rýpali také. Ani bych se nedivil, kdyby Nero, nebo Calligula, byli v mládí též horlivými writery.

V souvislosti s antickým graffiti se sluší připomenout ještě Mínóvův palác na Krétě a k němu přilehlý Labyrint. Pozoruhodná stavba. Stovky čtverečních metrů zdi v jednom areálu. Stavitel komplexu Daidalos určitě nepostavil Labyrint jako bludiště, jak se mnozí historici mylně domnívají, k čemu by také bylo králi Mínónovi bludiště, že? Knósský Labyrint byl postaven jako stavba s maximalizovanou plochou zdiva využitelnou jako pozadí (background) pro graffiti art. Král Mínón byl totiž vášnivý writer, nechal si Labyrint postavit, aby se mohl nekonečně seberealizovat. Bohužel k tomu nedošlo, neboť zlomyslný Poseidón mu jeho záměr překazil a osadil Labyrint nebezpečnou nestvůrou - Minotaurem.

Se zánikem Říše Římské a rozvojem křesťanství však celosvětový rozkvět graffiti začíná upadat. Důvodem byl již zmiňovaný starozákonní příběh o Potopě. Jediný katolickou církví tolerovaný tag byl pochopitelně ten Ježíšův. INRI. Světská moc si však své právo na graffiti nakonec dokázala na církvi vyvzdorovat. Každé šlechtické sídlo bylo ozdobeno rodovými erby - tagy, které se předávaly z otce na syna, z generace na generaci. Nebylo to však ono. Nebylo to to pravé graffiti.

Středověká církev toužila vymítit graffiti z povrchu zemského a téměř se jí to podařilo.

Renesance (znovuzrození) graffiti artu přichází až s koncem 18.stol resp. začátkem 19. století jako průvodní jev buržoazní revoluce. Kapitalismus pomalu nahrazoval feudalismus a tak se na každé druhé zdi začínala objevovat reklama a protože tehdy ještě neexistovaly všechny ty technologické vychytávky, malovala se ručně. Fádní a šedivé zdi tak komečně až ozdobily první nápisy a obrázky. Z původně reklamního sdělení se ovšem vyvinulo něco jiného. Něco mnohem významnějšího pro soudobou kulturu. Nápisy se prostředkem uměleckého sebevyjádření mladé generace, tak jako tomu bylo kdysi v Altamiře na úsvitu dějin. Kruh se uzavřel. Z reklamních tvůrců, vesměs chudých studentů, kteří si kreslením přivydělávali na studia, se rekrutovala skupina prvních novodobých writerů.

Dalším významným milníkem v historii graffiti byl vynález spreje. Ačkoliv se zdá, že sprej je dávným vynálezem, není tomu tak. Myšlenky “vyhánět” kapalinu z nádoby stlačeným plynem se objevují až v 19. století. První zařízení, které tento princip využívalo, bylo patentováno v roce 1829 pány Helblingem a Pertschem a dodnes se používá něco podobného k výrobě sodovky. Starší si budou možné ještě pamatovat na sifonové bombičky.

Za předchůdce dnešních sprejů tak můžeme považovat až patent Nora Erika Rotheima z 23. listopadu 1927. Jeho zařízení obsahovalo ventil a celý hnací systém, který mohl uchovávat a rozprašovat kapaliny. (viz odkaz)

Slibný vývoj graffiti v Československu, kdy za první republiky byli čeští, slovenští a zakarpatští writeři nejnápaditějšími autory v Evropě, zabrzdila druhá světová válka a zejména následná komunistická totalita. Jako každý jiný projev svobodného umění, byl rovněž graffiti art komunisty tvrdě potírán. Vyjímku z hluchého období tvoří jen Pražské jaro a 21. srpen 1968. Pamětníci si možná ještě vzpomenou, že na mnoha místech v centru Prahy bylo lze spatřit nápisy jako ,,Běž domů Ivane“ a pod., které reagovaly na okupaci sovětstkými vojsky a vojsky států Varšavské smlouvy.

Bohužel Václav Havel graffiti zrovna moc v lásce neměl. Patrně preferoval běloskvoucí čistotu zdí a tak si na chalupu na Hrádečku writery nikdy nezval, ačkoliv zde jiným formám undergroundu často dopřával sluchu. A tak se první graffiti moderního střihu u nás objevuje až se sametovou revolucí roku 1989 a to v Praze na Jižním městě. Od té doby nastal neuvěřitelný graffiti boom. Sprejové nápisy a jiné výtvory lze spatřit všude. Setkáváme se s nimi téměř na každém kroku. Na zdech, na ruinách, na mostech, na nádražích, železničních koridorech i na samotných vagónech. Nejenom u nás. I jinde v Evropě, v Americe, Austrálii...(Afriku a Asii jistě nevyjímaje). Staly se celosvětovým fenoménem, neodmyslitelným průvodním jevem například arabského jara 2011.

Už je to tu zase: Není zdi, která by nebyla pomalována. Není skály, která by zůstala ušetřena. Celá, celičká Zemička je skrz na skrz počmáraná.

Postupem času té vášni podlehne veškerá lidská populace. Ruku na srdce, neříkejte, že jste nikdy žádnou zeď nepočmárali. Třeba nápisem ,,Martin miluje Katku." Tak vidíte.

(připojuji pár fotek ze svého archivu jako ukázku toho, že mezi těmi cákanicemi lze také objevit pár celkem zajímavých kousků)

 

Autor: Stanislav Salvet | neděle 19.2.2012 20:34 | karma článku: 10,91 | přečteno: 1607x
  • Další články autora

Stanislav Salvet

Zavřeli hospodu

Je to tragédie. Už tomu bude skoro rok. Rok, který nám přinesl tak málo radosti. Rok života, který nám nikdo nevrátí...

25.2.2021 v 21:28 | Karma: 11,67 | Přečteno: 557x | Diskuse| Poezie a próza

Stanislav Salvet

Dívka ze snu

S neznámou dívkou u kiosku na pláži. Rozkošné kulaté stolečky se slunečníkem. Popíjíme brčkem drink ze skleničky s hodně širokým lemem a hodně vysokou stopkou. Taky se slunečníkem.Tlemíme se na sebe, švitoříme.

27.1.2021 v 16:01 | Karma: 9,42 | Přečteno: 283x | Diskuse| Věda

Stanislav Salvet

Jak se rodí vlkodlak

Bílá pláň, pokrytá čerstvě napadaným sněhem, vyvolává v lidské duši klid a mír. Je zima, listnaté stromy dávno svlékly svůj šat. Mrazu čelí jen holými větvemi, zatímco mízu stáhly ke kořenům.

3.1.2021 v 22:05 | Karma: 11,19 | Přečteno: 283x | Diskuse| Poezie a próza

Stanislav Salvet

Hledání nadpozemské inteligence

Odpověď na životní výzvy: Je třeba k nim přistupovat opatrně a uvážlivě. Rozjíždět se pomalu a s rozvahou. Nepřepálit start, ať zbude hodně sil do cílové rovinky.

17.12.2018 v 13:04 | Karma: 11,07 | Přečteno: 261x | Diskuse| Poezie a próza

Stanislav Salvet

Oféliin hrob

Hamlet není jen o Hamletovi, příběh Ofélie je snad ještě dojímavější. To se pak verše z rozechvělé duše jen sypou...

7.11.2017 v 8:33 | Karma: 11,68 | Přečteno: 343x | Diskuse| Poezie a próza

Stanislav Salvet

Schrodingerův bůh

polemika s knihou Tomáše Halíka Divadlo pro anděly - život jako náboženský experiment.................

2.10.2017 v 8:03 | Karma: 12,83 | Přečteno: 467x | Diskuse| Média

Stanislav Salvet

Pekelná brána na Housce

Svět je kruté, nemilosrdné a temné místo. Místo, ze kterého není kam utéct. Kdyby to tak šlo, alespoň na chvíli, někam do světa fantazie, kde by lesní potůčky zurčely a mezi nimi víly by tančily, sotva zahalené závojem

4.9.2017 v 8:00 | Karma: 17,87 | Přečteno: 652x | Diskuse| Poezie a próza

Stanislav Salvet

Hradební je naše

Historická jádra, srdce našich měst, ztrácejí své kouzlo. Pomalu, ale jistě se z nich vytrácí genius loci.Stávají se z nich skanzeny, výkladní skříně...

13.8.2017 v 19:10 | Karma: 15,21 | Přečteno: 425x | Diskuse| Fotoblogy

Stanislav Salvet

Slzy jednorožce

Ve starobylém lexikonu radí dávný rádce, jak uhranouti ženu, by svolna byla k lásce....................

21.7.2017 v 21:06 | Karma: 11,04 | Přečteno: 346x | Diskuse| Poezie a próza

Stanislav Salvet

Mozartovo Requiem

“Vzpomínám si na ty dny, kdy myšlenky rozhodly, že se ztratím z paměti, navždy vymazán..............”

31.5.2017 v 8:09 | Karma: 15,07 | Přečteno: 357x | Diskuse| Věda

Stanislav Salvet

Okultistický spolek

Dneska budu psát hodně o pocitech. O pocitech, o intuici, o představách a snech, které někdy umí překročit stín spánku a zhmotnit se též v bdělém stavu. Taky trochu o strachu a bázni, o takovém tom mrazením v zádech...

3.5.2017 v 9:40 | Karma: 14,50 | Přečteno: 464x | Diskuse| Občanské aktivity

Stanislav Salvet

Stopy ve sněhu/Footprints in snow

Psychoarktická bilingvní báseň/ psycho-arctic bilingual poem................................................

9.4.2017 v 21:52 | Karma: 10,79 | Přečteno: 155x | Diskuse| Poezie a próza

Stanislav Salvet

Hračky a jejich osudy

Co se děje s hračkami, když už si s nimi děti nehrají? Když je někde pohodí, ztratí, opustí, zapomenou? Podařilo se mi zdokumentovat osudy několika hraček, které již neslouží svému původnímu účelu. Nejsou to pěkné obrázky....

26.3.2017 v 14:04 | Karma: 15,28 | Přečteno: 267x | Diskuse| Fotoblogy

Stanislav Salvet

Jedna velká rodina

Minulý týden se o mně pokoušela chřipka. Shodou okolností se mi do rukou dostala knížka fejetonů Lewise Thomase s názvem "Životy buňky" a s podtitulem "Poznámky pozorovatele biologie."

12.2.2017 v 19:38 | Karma: 14,82 | Přečteno: 361x | Diskuse| Věda

Stanislav Salvet

Vrtulník

Dd dd dd dd dd dd dd dd dd dd dd dd dd dd dd dd dd dd dd dd dd dd dd dd dd dd dd dd dd dd dd dd dd dd

15.1.2017 v 19:33 | Karma: 12,75 | Přečteno: 657x | Diskuse| Poezie a próza

Stanislav Salvet

Betlémská hvězda

Na počátku bylo slovo, to slovo bylo u Boha a to slovo bylo Bůh. Všechno povstalo skrze něj a bez něj nepovstalo nic, co je. V něm byl život a ten život byl světlem lidí. A to světlo svítí ve tmě a tma je nepohltila.

30.12.2016 v 7:34 | Karma: 15,68 | Přečteno: 306x | Diskuse| Věda

Stanislav Salvet

Zuby stroje času

,,Spravedliví bojují se svými hříchy i ve spánku, kdežto hříšníkům se ve snech plní jejich přání...”

28.11.2016 v 11:13 | Karma: 17,95 | Přečteno: 524x | Diskuse| Věda

Stanislav Salvet

Denní dávka tvarů

Stromy, lidé, planety, každý musí mít svůj tvar. I tvaroh má svůj tvar. Tvary vládnou světu. Kdo nemá tvar, jakoby nebyl. Tvarama se člověk učí. Bez tvaru do hospody nelez. Kolik tvarů máš, tolikrát si člověkem.

23.10.2016 v 18:09 | Karma: 15,99 | Přečteno: 440x | Diskuse| Fotoblogy

Stanislav Salvet

Musculus maximus gluteus

Řekněte ,,prdel", bude legrace!! ....................................................................

11.10.2016 v 23:02 | Karma: 14,54 | Přečteno: 791x | Diskuse| Poezie a próza

Stanislav Salvet

Noc s madonou

Nebudeme to dramatizovat, řekl jsem si, prostě jsem to podělal, to se nedá nic dělat. Komu není shůry dáno, v apatyce nekoupí, jak praví známé přísloví...

29.9.2016 v 7:33 | Karma: 15,58 | Přečteno: 284x | Diskuse| Společnost
  • Počet článků 154
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 902x
Vždycky mě zajímalo kdo jsme, odkud přicházíme, jak funguje náš svět. Někdo si luští sudoku, já si luštím vesmír. Snažím se najít pravdu, nebo alespoň svůj názor.