Františkovo vidění....

(kompozice:) Barevné pozadí. Léto, jižní Itálie, modré nebe, odpolední siesta. Louka před polorozbořeným kostelíkem. Dva mladíci zde odpočívají, leží ve stínu olivového hájku, žužlají suchá stébla trávy a povídají si o Kláře, která jednoho z nich neskonale, ale neopětovaně miluje:

 

Někdy roku 1224 se sv. Francesco z Assisi projížděl krajem na cestě do Romagny ve společnosti bratra Damiána, aby zde získal duchovní užitek.

,,Hrabě z Montefeltro nás pozval na Slavnosti dožínek“

,,Vás nebo nás, Damiáne?“

Cestovali však jen několik hodin dopoledne a několik hodin nad večer. Polední vedro srpna jižní Itálie bylo úmorné. Tehdy sesedávali z koně a snad někde ve stínu olivovníku se oddávali siestě. Napůl bdělí, napůl ve spánku spolu vedli fádní teologické disputace.

,,Dobře víte, že sám by jste nikam nejel. Skromný doprovod je určitě povolen. Aristokrat nikdy necestuje sám“

Řekněme si pravdu, slavnosti tohoto typu se zřejmě Francescovi líbili. Neoplakával své mládí a rytířské sny, ale s jeho konverzí nebyl spojen žádný odklon od světských radostí. Francesco vždy raději navštěvoval hříšníky než lidi vyznačující se svatým životem, vždyť jest psáno, že lékaře nepotřebují zdraví, nýbrž nemocní.

,,Pohlédněte, jaký já jsem aristokrat. Snad purkrabí královny chudoby, jak jste se sám před časem ráčil vyjádřit. Bude tam ona?“

,,Kdo, ona? Slečna Favarone bývá ozdobou takových dýchánků. Je rovněž šlechtického původu, takže. Hrabě Montefeltro ji určitě neopomene pozvat. Jejímu půvabu se nevyrovná žádná s dvorních dam....“

,,..a krom toho Vás nepřestává častovat neslušnými pohledy. Z jejích očích touha po vaší blízkosti přímo tryská“

,,Vroucně slíbila, že mně bude následovat, kamkoliv se mé neposedné nohy zatoulají. Klidně i do náruče bídy a chudoby, zavedou-li mě tam ostruhy osudu. Nebo k branám pekla, bude-li to nezbytné“

,,Miluje vás, pane Bernardone, Proč její lásku neopětujete? Vždyť jiní by její náruč vyvažovali zlatem. Proč její toužící srdce stále zraňujete?“

,,Žárlíte, pane preláte? Mé srdce je otevřené všem lidským bytostem! Nechce se uvázat okovy jen jednoho vztahu....Vždyť víte, koho si doopravdy hýčká ve svém nejniternějším středu.“

,,Jenže vysvětlujte tohle ženský, ta si chce uzurpovat srdce mužovo jen pro sebe. Co mi jsme se toho nacestovali, abychom unikli osidlům lásky. Od Benátek, po Alpy. Provence, rodiště vašeho otce bychom bývali navštívili, kdybychom jsme se v zimě nemuseli harcovat do Říma na audienci u papeže. Jen, abychom jsme ji unikli. Dokonce i do křižácký války proti mohamedánovi jsme se nechali naverbovat.“

,,Vždycky jsme se pak ale museli vrátit a vraceli se v naději, že už tu čekat nebude, že se snad konečně vdá, nebo zamiluje do někoho jiného. Vždycky tu ale věrně čekala. Láska bláznivá. Se slzami v očích, němá výčitka. Tehdy mi jí bylo opravdu líto. Tehdy jsem bylo pokušení podlehnout jejím svodům a padnout jí do náručí nejsilnější....“

,,... jenže... Jenomže nemohu ji milovat, nechci. Svět je nádherné místo k životu a my jej nestihli procestovat ještě ani půlku. Svoboda je krásná věc. Klára by mi nasadila chomout a z cestováním by bylo utrum. Když ptáčka do klícky chytají, pěknou písničku mu zpívají.“ v ,,..vy jste mi ale divný patron, jen co je pravda. Svátost manželskou odvrhujete, světských radostí jste se vzdal a majetku. Jen, co vzpomenu na dědictví rodu Bernardone.... kostelík jsme mohli opravit a ještě rozdat chudým. Není snad s plným měšcem lepší pořízení, než se žebráckou holí?“ v ,,Inu, mohli ...ale.. Můj otec byl, je a vždycky bude neurvalec. Nedělejte si iluze, musel se pěkně ohánět ostrými lokty, aby ten majetek nashromáždil. Spoustě lidem ošklivě ublížil. Jejich krev a slzy lpí na těch penězích. Copak by z toho pak mohl mít Kristus radost? Navíc majetek svazuje, snad ještě víc než manželství. Pán mi ukázal cestu a já po ní kráčím už nepočítaně let“

,,Giovanni Battisto, pěkně prosím, nezačínejte zase s těmi vašemi vizemi. Historku o tom, jak jste přežil požár konopného pole, probouzeje se obklopen plameny a jak vás z jejich spáru vyvedla ručka andělská, jste dával k dobru snad tisíckrát.“

,,Kdyby mě tenkrát Klára nezachránila, tak tady teď spolu necestujeme, drahý bratře...Jednou po mnoha staletích, lidé budou žít v blahobytu, budou se dožívat vysokého věku, ale stejně nebudou šťastni, ani z poloviny tak, jak jsme šťastni mi, ve století třináctém. Nebudou žít s láskou, mnozí zanevřou na Boha, hanobit budou památku Kristovu. Denně se budou spíjet vínem a pálenkou. Bezohlednými činy budou ničit osudy druhých, uvrhávaje je do propasti bídy. Když pak budou s velkou lítostí své polozmrzlé, vyhládlé a nemocné oběti konejšit, pod umělým sluncem v mrazu a chumelenici, teprve tehdy si uvědomí provázanost lidských osudů. Tehdy už ale bude pozdě na to něco měnit. Někoho zachraňovat. Chci bojovat za budoucnost našich potomků. Napravit jejich mínění, dokud je ještě čas. Svou chudobou jim chci jim být vzorem ... dobrým příkladem“

Damián, který unaven, se nakonec nechal dlouhým proslovem svého souputníka ukolébat, líně odežene mouchu a na půl huby, jen tak aby se neřeklo, utrousí sotva slyšitelnou jízlivou poznámku. Otočí se na bok a chrupe dál. Jediná rozumná činnost v upoceném letní odpoledni....

….zatímco František trochu pootočí kormidlo svého monologu, jsa hotov Damiánovi horlivě vysvětlovat , že sv. Kláru nemiluje a nikdy ji milovat nebude.(ačkoliv, jak bylo psáno v Kvítcích: František miloval všechny bytosti), ale po chvíli se uklidní, navrátí se do poklidných vln teologicky fádního monologu....

,,... a tak mi Pán poručil, volaje na mně jakoby z dálky, ozvěnou, Františku!...“

Nakonec i on podléhá únavě a usíná, přičemž se mu v polospánku vrací vzpomínka na ten osudový požár, na Hospodinovo naléhání,, Jdi,, Františku a oprav můj dům“..Nazdařbůh se přikulí k Damiánovi, přátelsky mu položí ruku na rameno a šeptá si spíš pro sebe, než aby rušil přítelův spánek.

,,Výborný nápad. To jdi Františku a oprav můj dům. Ano, my to spolu dokážeme....“

ale Damiánovi to zní už jen jako chrápání na pozadí nikdy neutichajícího koncertu cikád v horkém letním odpoledni, na louce před polorozbořeným kostelíkem v Porciunkule.

 

Pokračování předtím!

Foto: José de Ribera: sv František z Assisi.
Zdroje. F. Cardini: František z Assisi
Wikipedia

Autor: Stanislav Salvet | pátek 9.5.2014 6:12 | karma článku: 7,82 | přečteno: 293x
  • Další články autora

Stanislav Salvet

Zavřeli hospodu

Je to tragédie. Už tomu bude skoro rok. Rok, který nám přinesl tak málo radosti. Rok života, který nám nikdo nevrátí...

25.2.2021 v 21:28 | Karma: 11,67 | Přečteno: 557x | Diskuse| Poezie a próza

Stanislav Salvet

Dívka ze snu

S neznámou dívkou u kiosku na pláži. Rozkošné kulaté stolečky se slunečníkem. Popíjíme brčkem drink ze skleničky s hodně širokým lemem a hodně vysokou stopkou. Taky se slunečníkem.Tlemíme se na sebe, švitoříme.

27.1.2021 v 16:01 | Karma: 9,42 | Přečteno: 283x | Diskuse| Věda

Stanislav Salvet

Jak se rodí vlkodlak

Bílá pláň, pokrytá čerstvě napadaným sněhem, vyvolává v lidské duši klid a mír. Je zima, listnaté stromy dávno svlékly svůj šat. Mrazu čelí jen holými větvemi, zatímco mízu stáhly ke kořenům.

3.1.2021 v 22:05 | Karma: 11,19 | Přečteno: 283x | Diskuse| Poezie a próza

Stanislav Salvet

Hledání nadpozemské inteligence

Odpověď na životní výzvy: Je třeba k nim přistupovat opatrně a uvážlivě. Rozjíždět se pomalu a s rozvahou. Nepřepálit start, ať zbude hodně sil do cílové rovinky.

17.12.2018 v 13:04 | Karma: 11,07 | Přečteno: 261x | Diskuse| Poezie a próza

Stanislav Salvet

Oféliin hrob

Hamlet není jen o Hamletovi, příběh Ofélie je snad ještě dojímavější. To se pak verše z rozechvělé duše jen sypou...

7.11.2017 v 8:33 | Karma: 11,68 | Přečteno: 343x | Diskuse| Poezie a próza

Stanislav Salvet

Schrodingerův bůh

polemika s knihou Tomáše Halíka Divadlo pro anděly - život jako náboženský experiment.................

2.10.2017 v 8:03 | Karma: 12,83 | Přečteno: 467x | Diskuse| Média

Stanislav Salvet

Pekelná brána na Housce

Svět je kruté, nemilosrdné a temné místo. Místo, ze kterého není kam utéct. Kdyby to tak šlo, alespoň na chvíli, někam do světa fantazie, kde by lesní potůčky zurčely a mezi nimi víly by tančily, sotva zahalené závojem

4.9.2017 v 8:00 | Karma: 17,87 | Přečteno: 652x | Diskuse| Poezie a próza

Stanislav Salvet

Hradební je naše

Historická jádra, srdce našich měst, ztrácejí své kouzlo. Pomalu, ale jistě se z nich vytrácí genius loci.Stávají se z nich skanzeny, výkladní skříně...

13.8.2017 v 19:10 | Karma: 15,21 | Přečteno: 425x | Diskuse| Fotoblogy

Stanislav Salvet

Slzy jednorožce

Ve starobylém lexikonu radí dávný rádce, jak uhranouti ženu, by svolna byla k lásce....................

21.7.2017 v 21:06 | Karma: 11,04 | Přečteno: 346x | Diskuse| Poezie a próza

Stanislav Salvet

Mozartovo Requiem

“Vzpomínám si na ty dny, kdy myšlenky rozhodly, že se ztratím z paměti, navždy vymazán..............”

31.5.2017 v 8:09 | Karma: 15,07 | Přečteno: 357x | Diskuse| Věda

Stanislav Salvet

Okultistický spolek

Dneska budu psát hodně o pocitech. O pocitech, o intuici, o představách a snech, které někdy umí překročit stín spánku a zhmotnit se též v bdělém stavu. Taky trochu o strachu a bázni, o takovém tom mrazením v zádech...

3.5.2017 v 9:40 | Karma: 14,50 | Přečteno: 464x | Diskuse| Občanské aktivity

Stanislav Salvet

Stopy ve sněhu/Footprints in snow

Psychoarktická bilingvní báseň/ psycho-arctic bilingual poem................................................

9.4.2017 v 21:52 | Karma: 10,79 | Přečteno: 155x | Diskuse| Poezie a próza

Stanislav Salvet

Hračky a jejich osudy

Co se děje s hračkami, když už si s nimi děti nehrají? Když je někde pohodí, ztratí, opustí, zapomenou? Podařilo se mi zdokumentovat osudy několika hraček, které již neslouží svému původnímu účelu. Nejsou to pěkné obrázky....

26.3.2017 v 14:04 | Karma: 15,28 | Přečteno: 267x | Diskuse| Fotoblogy

Stanislav Salvet

Jedna velká rodina

Minulý týden se o mně pokoušela chřipka. Shodou okolností se mi do rukou dostala knížka fejetonů Lewise Thomase s názvem "Životy buňky" a s podtitulem "Poznámky pozorovatele biologie."

12.2.2017 v 19:38 | Karma: 14,82 | Přečteno: 361x | Diskuse| Věda

Stanislav Salvet

Vrtulník

Dd dd dd dd dd dd dd dd dd dd dd dd dd dd dd dd dd dd dd dd dd dd dd dd dd dd dd dd dd dd dd dd dd dd

15.1.2017 v 19:33 | Karma: 12,75 | Přečteno: 657x | Diskuse| Poezie a próza

Stanislav Salvet

Betlémská hvězda

Na počátku bylo slovo, to slovo bylo u Boha a to slovo bylo Bůh. Všechno povstalo skrze něj a bez něj nepovstalo nic, co je. V něm byl život a ten život byl světlem lidí. A to světlo svítí ve tmě a tma je nepohltila.

30.12.2016 v 7:34 | Karma: 15,68 | Přečteno: 306x | Diskuse| Věda

Stanislav Salvet

Zuby stroje času

,,Spravedliví bojují se svými hříchy i ve spánku, kdežto hříšníkům se ve snech plní jejich přání...”

28.11.2016 v 11:13 | Karma: 17,95 | Přečteno: 524x | Diskuse| Věda

Stanislav Salvet

Denní dávka tvarů

Stromy, lidé, planety, každý musí mít svůj tvar. I tvaroh má svůj tvar. Tvary vládnou světu. Kdo nemá tvar, jakoby nebyl. Tvarama se člověk učí. Bez tvaru do hospody nelez. Kolik tvarů máš, tolikrát si člověkem.

23.10.2016 v 18:09 | Karma: 15,99 | Přečteno: 440x | Diskuse| Fotoblogy

Stanislav Salvet

Musculus maximus gluteus

Řekněte ,,prdel", bude legrace!! ....................................................................

11.10.2016 v 23:02 | Karma: 14,54 | Přečteno: 791x | Diskuse| Poezie a próza

Stanislav Salvet

Noc s madonou

Nebudeme to dramatizovat, řekl jsem si, prostě jsem to podělal, to se nedá nic dělat. Komu není shůry dáno, v apatyce nekoupí, jak praví známé přísloví...

29.9.2016 v 7:33 | Karma: 15,58 | Přečteno: 284x | Diskuse| Společnost
  • Počet článků 154
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 902x
Vždycky mě zajímalo kdo jsme, odkud přicházíme, jak funguje náš svět. Někdo si luští sudoku, já si luštím vesmír. Snažím se najít pravdu, nebo alespoň svůj názor.