Slzavý údolí

(haiku bolesti a  zmaru  hmyzích životů ............................. . . . . . . . . . . . . . . . . . . .)

V hlubině máku

potetovaná ponrava

opiátem se sjíždí!

...

Opodál na písku

uvidíš mravkoleva,

mravence vraždí.

...

Nadutec hlemýžď,

posmívá se tu slimáku:

,,Vždyť holou máš hýžď!“

...

Tklivý zpěv cvrčkův

zní v uplakaném verši.

Na majáku mu straší.

...

Nechci už tenhle svět,

nechci už mravence slyšet

bolestí křičet.

...

Nechci už s hmyzem žít,

klíšťata, komáry, vosy

velím vyhubit.

...

Kurvička beruška

na štaci ploštici klátí.

Tečkama se za to platí.

...

Ve stínu hovnivál,

v jehličí se krčí.

Šmíruje ten pár.

...

Tam, kde kvete devětsil,

uvidíš šibenici.

Cvrček se voběsil..

...

Nechtěl už tenhle svět,

nechtěl už  uslyšet

mravence bolest vykřičet..

...

Než přišel do nebe,

nechal nám tady vzkaz.

V něm takto prosil nás:

...

Co jsme si, to jsme si,

nebuďme na sebe,

chladní jak mráz...

...

Mravkolvi, čmeláci, vosy!

Nebuďme navzájem,

jeden druhýmu katem...

...

Hlemýžď slimáku,

mravkolev mravenci,

člověk člověku….

...

Čtěte více !!!!

* báseň je součástí blogové sbírky básní:

Hlava v koši