V čínském pokoji
židle ani stůl není,
hodiny odbíjejí
rytmus lunatického snění.
...
Hodiny odbíjejí
nekonečnou nudu,
vteřiny ukrajují
plátky mrtvolného klidu
...
Na zdi čínský znak,
je jako hejno much,
jang bez jingu jen tak,
prázdný černý kruh
...
Samota šeptá tu
větu, co děsí,
že se mnou byla si tu
a že už tu nejsi.
...
Každý úder kyvadla
každou vteřinu připomene,
že láska už uvadla,
že brzy se zapomene.
...
Nezbývá naděje,
budoucnost není ničím,
do prázdný čínskýho pokoje,
vzpomínky žalem křičí.
...
...
Čtěte více !!!!
* báseň je součástí blogové sbírky básní:
Hlava v koši