Zuby stroje času
Autorem tohoto výroku je Karol Sidon, vrchní zemský a bývalý vrchní pražský rabín. Čtu jeho knihu Piano live, druhý díl trilogie s názvem Kde lišky dávají dobrou noc, kterou napsal pod pseudonymem Chaim Cigan. Můžu říct, že je to hodně divoké čtení. Kdybych neznal jméno jejího autora, řekl bych, že to napsal Neil Gaiman, Dan Brown nebo nějaký jiný “pološílený” autor science-fiction literatury, ale zrovna vrchní zemský rabín? Neuvěřitelné. Kdo by to byl do něj řekl.
Hemží se to tam reinkarnacemi, paralelními světy, UFO, gravitačními pohony, hyperprostory a podobnými bizarnostmi. Tedy, abyste tomu rozuměli, nemohu říct, že by mě to čtení nebavilo, dokonce bych vám román s klidem doporučil. Poutavou formou jsou v něm převyprávěny dějiny světa. Pravda, je to trochu pokroucené, mohly by to být spíše dějiny nějakého paralelního světa, avšak který se od toho našeho liší jen v drobných detailech, ale kdo ví, do jakých koutů nás zápletka nakonec zavede. Víc nebudu prozrazovat, jen, že si užijete hodně divokou jízdu s hodně širokým záběrem, navíc podpořenou bohatým portfoliem znalostí autora. Nechybí ani špetka svérázného humoru, nebo romantika. Navštívíte egyptské faraóny. Stanete se svědkem bitev napoleonských válek. Nahlédnete do budoucnosti 23. století, ve kterém podle židovské kalendáře nastane vysněný rok 6000. Nejzazší termín příchodu židovského mesiáše (toho “pravého”) se blíží, on však ne a ne přijít...
Sidonův román se především zabývá otázkou, že jestliže někdy v budoucnosti lidská civilizace prolomí tajemství časoprostoru a sestrojí stroj času, pak je téměř jisté, že neodolá pokušení a vyšle své agenty do minulosti, kterou se bude snažit přetvořit k obrazu svému. V tomto bodě bych se zastavil, neboť shledávám tuto myšlenku nesmírně zajímavou a trochu bych si s ní pohrál.
Cestování časem. Teleportace. Pokoří někdy člověk tyto mety a stanou se součástí technologické výbavy civilizace, nebo je jim souzeno nikdy nepřekročit práh světa fantazie? Bohužel, v tomto ohledu jsem spíše skeptický, avšak neztrácejme čas rozborem, zda je něco takového prakticky možné realizovat. Tato otázka neměla být ústředním tématem tohoto textu. Tedy, prosím pány astrofyziky, aby pro tentokrát přimhouřili očíčko, nechali se uchlácholit a na chviličku zadoufali, že cestovat časem možné je a bude. A takto by to asi mělo/mohlo vypadat dle Sidonova konceptu, cituji z jeho románu:
“Na základě nesporných skutečností M chápal, že se recitací textu přemístí z hyperprostoru, ale o pochopení principu přenosu se nikdy ani nepokoušel. Pochopit, že je komplexem energetických číselných vztahů, jímž jiný energetický komplex udělí potenciál promítnout se do určitého bodu v časoprostoru a že je jeho tělo fakticky virtuální realitou patřící do rodiny holografických projekcí.”
Z tohoto odstavce jsem odvodil, že pan Sidon přece jenom strávil nějaký čas nad učebnicemi kvantové fyziky. Pokusím se tedy celý jeho koncept převyprávět vlastními slovy. Zoomujeme-li do nitra hmoty, nalézáme stále menší a menší “elementární částice”, až se nakonec rozplynou do pravděpodobnostní vlny. Výskyt elektronu v prostoru a čase se nedá určit přesně a zároveň se elektron v určitých pokusech nechová jako částice, ale jako vlna. Odtud pramení ono srovnání reality s holografickými projekcemi.
Dodejme jen návod, jak obejít zákony kauzality. Zřejmě se předpokládá, že čas je rovnocenou souřadnicí ke třem souřadnicím prostorovým. Tedy, tak jako se lze ve 3D soustavě přemístit z bodu A, jenž je určen souřadnicemi X1Y1Z1 do bodu B se souřadnicemi X2Y2Z2, lze učinit totéž, potlačime-li kauzalitu i v einsteinovském časoprostoru. Jen nám přibude jedna souřadnice a přemisťujeme se mezi body X1Y1Z1t1 a X2Y2Z2t2. Avšak, aby to bylo technicky proveditelné, budeme potřebovat místo, kam si chrononauti (cestovatelé časem) odskočí, aby mohly události na naší časové ose sledovat jaksi z odstupem. Podobným způsobem, jako třeba když sledujete video na YouTube. Vznikne tak hyperprostor, kde čas získá ještě jednu, jakousi nadřazenou vyšší dimenzí, takže je možné s tím pozemským libovolně manipulovat. Funguje to asi tak, jako když si pohráváte s časovým posuvníkem u videoklipu. Přeskakujete dopředu nebo dozadu, dokonce můžete běh událostí na okamžik zastavit. A až vás ta hra přestane bavit, pak stačí jen projít tunelem, dejme tomu červí dírou a přivtělit se zpět do pozemského děje.
Nakonec ještě zbývá uvěřit, že by proces energetického rozkladu na prvočinitele a jeho znovusložení v jiných souřadnicích živá bytost přežila a můžeme se spolu s panem rabínem vydat na výpravu do časů dávno minulých. Budeme tam hledat stopy stroje času. Historické události nebo osobnosti, které by alespoň teoreticky mohli být ovlivněny agenty z budoucnosti.
V tom je právě nápad pana Sidona zajímavý, protože takové stopy v historii lidské civilizace skutečně najít lze. A ani není tak těžké je objevit. Podezřelé události, které by mohly mít nějaké vazby na budoucnost lze totiž vystopovat hned z kraje každé učebnice dějepisu. Ve starověkém Egyptě, na samotném úsvitu dějin. Vzhledem k tomu, jak omezené a primitivní prostředky měli tehdy k dispozici, musíme se ptát, čím byli motivováni pouštět se do tak nesmírně náročného projektu, jakým stavba pyramid zcela určitě byla? Proč se vůbec faraoni tak rádi nechávali mumifikovat?
Pan Sidon se domnívá, že příčinou tohoto fenoménu byla právě anabáze rezidenta z budoucnosti, který si s sebou přinesl užitečné znalosti z různých oborů, například z medicíny o kterých neměli ve starém Egyptě samozřejmě ani ánung. Tím získal konkurenční výhodu a ve společenské hierarchii rychle vystoupal až do nejvyšších sfér. Stal se nejvyšším rádcem, společníkem faraona a snad i jeho přítelem. Tak se stalo, že povykládal faraonu Džoserovi cosi o genetice, dědičné informaci a tom, že v budoucnosti bude lidská civilizace obdařená schopnostmi vyrábět kopie člověka klonováním. Džoser si na základě toho předsevzal, že jeho ostatky musí přečkat staletí, aby pak někdy v budoucnosti mohly posloužit genetikům jako materiál pro výrobu klonu a on se tak mohl znovu vrátit to pozemského života. Hm, nezní to tak nepravděpodobně, co říkáte? Racionální motivace by byla na světě, zbývá dořešit pár detailů. Kromě mumifikace, Egypťané se stali mistry tohoto oboru, bylo ještě třeba vytvořit opravdu bytelnou stavbu, která by odolala neuprosnému zubu času. Proto ta monumentálnost pyramid. Jak se můžeme přesvědčit na vlastní oči, záměr se téměř podařil, některé pyramidy přežily až do dnešních dnů.
Není to však jediný případ. Budu-li po chrononautech v minulosti pátrat dále, pak nemohu nevzpomenout Michela de Nostradama. Jistě jste o něm už někdy slyšeli. Francouzský lékař, který žil v 16. století a proslul zejména jako věštec. Některá jeho proroctví jsou natolik přesná, že bych se vůbec nedivil, kdyby se osobně setkal s někým z budoucnosti . Tuto domněnku můžeme též dokladovat tím, že byl ve středověku jeden z prvních, kdo v boji proti morové epidemii zaváděl pravidla hygieny. Na tehdejší dobu převratná myšlenka, která předpokládá, že máte alespoň malé povědomí o mikrobiálním původu té nemoci. Dnes je to všeobecně známý fakt, avšak tehdy byly nemoci projevem boží vůle , nebo vůle zlých démonů.
Posledním svědkem budoucnosti, o kterém bych chtěl dnes hovořit, je Ježíš Kristus. Pan Sidon ho ve svém románu stejně jako Nostradama zatím nezmiňuje (ještě jsem to nedočetl, jsem cca na stránce 400) přitom jasnějšího adepta v celých dějinách nenajdete. Je to přímo do očí bijící. Možná ale, že pan rabín o něm mlčí záměrně. Na rozdíl od křesťanů Židé v Kristovi toho pravého mesiáše nevidí.
Už v našich dnech se stále častěji ozývají pesimistické hlasy, že naše civilizace spěje nevyhnutelně k záhubě. Něco na tom bude, klimatická situace se hned tak nezlepší, hrozba jaderného konfliktu nad námi stále visí. Rusko je stále rozpínavější, Čína by ráda uzurpovala pozici světové jedničky. Je možné, že potíže moderního světa budou dále gradovat. Poslední zoufalý krok našich potomků směrem k záchraně holých životů bude, že napnou síly a sestrojí stroj času. Vyšlou do minulosti agenta, misionáře, který by se především měl snažit ovlivnit povahu lidí. Vychovat je k jiným prioritám, než je boj o území, o zdroje a o finance, například k lásce k bližnímu, k toleranci, k respektu k jiným lidským bytostem a tak aby změnil tok dějin. Tím by odvrátil apokalyptický konflikt, ke kterému bude civilizace jednou neodvratně směřovat.
Plán byl jasný, jediný možný způsob, jak zajistit, aby mýtus překlenul tisíciletí, aby i po mnoha staletích zůstal uvěřitelný, bylo přemoci smrt. Autoři projektu prostě vycházeli z předpokladu, že přelstít smrt se hned tak nikomu nepodaří. Zmrtvýchvstání mělo zároveň posloužit jako důkaz, že spokojený nebeský život, který byl lidstvu přislíben, není tak nereálná vidina. To byla ta správná motivace, která měla nelítostný lidský druh udržet na uzdě. Dál ten příběh znáte. Agent z budoucnosti uměle oplodní Marii, Kristus zřejmě jako součást genové výbavy získá kromě jiných speciálních schopností také abnormální regenerační schopnost. Přežije popravu, po 3 dnech vyjde z hrobu, sešle na své souputníky Ducha svatého a slíbí jím svůj druhý příchod. Načež nanebevstoupí, neboli odcestuje do bodu B v budoucnosti. Spolu se svou matkou, ta ví příliš, než aby mohla zůstat a s tajemným mužem(ženou) X v pozadí.
A dál? Jak to asi dopadne? Bude tahle mise úspěšná?
Věříte na osud? To s tím souvisí. Ve hře jsou dvě varianty možného budoucího vývoje. Za prvé: mise se nezdaří, člověka se napravit nepodaří. Lidstvo stejně dospěje k branám apokalypsy. Budoucnost zas znovu bude muset vyslat do minulosti svého agenta spasitele. Běh dějin uvízne v nekonečné časové smyčce….
Nebo za druhé: protože se církevním dogmatikům podařilo zbrzdit vědecko-technický pokrok, hrozba pominula. Kritický okamžik již dávno odplul do minulosti. Mise byla úspěšná, běh dějin byl nasměrován na jinou trajektorii. Již není nutno lpět na náboženských dogmatech a ty se postupně rozmělňují, postupně jsou nahrazovány dogmaty vědeckými. Přece jenom je to už 2 tisíce let.
Stále však platí, vyberte si sami, čemu uvěříte.
Stanislav Salvet
Zavřeli hospodu
Je to tragédie. Už tomu bude skoro rok. Rok, který nám přinesl tak málo radosti. Rok života, který nám nikdo nevrátí...
Stanislav Salvet
Dívka ze snu
S neznámou dívkou u kiosku na pláži. Rozkošné kulaté stolečky se slunečníkem. Popíjíme brčkem drink ze skleničky s hodně širokým lemem a hodně vysokou stopkou. Taky se slunečníkem.Tlemíme se na sebe, švitoříme.
Stanislav Salvet
Jak se rodí vlkodlak
Bílá pláň, pokrytá čerstvě napadaným sněhem, vyvolává v lidské duši klid a mír. Je zima, listnaté stromy dávno svlékly svůj šat. Mrazu čelí jen holými větvemi, zatímco mízu stáhly ke kořenům.
Stanislav Salvet
Hledání nadpozemské inteligence
Odpověď na životní výzvy: Je třeba k nim přistupovat opatrně a uvážlivě. Rozjíždět se pomalu a s rozvahou. Nepřepálit start, ať zbude hodně sil do cílové rovinky.
Stanislav Salvet
Oféliin hrob
Hamlet není jen o Hamletovi, příběh Ofélie je snad ještě dojímavější. To se pak verše z rozechvělé duše jen sypou...
Stanislav Salvet
Schrodingerův bůh
polemika s knihou Tomáše Halíka Divadlo pro anděly - život jako náboženský experiment.................
Stanislav Salvet
Pekelná brána na Housce
Svět je kruté, nemilosrdné a temné místo. Místo, ze kterého není kam utéct. Kdyby to tak šlo, alespoň na chvíli, někam do světa fantazie, kde by lesní potůčky zurčely a mezi nimi víly by tančily, sotva zahalené závojem
Stanislav Salvet
Hradební je naše
Historická jádra, srdce našich měst, ztrácejí své kouzlo. Pomalu, ale jistě se z nich vytrácí genius loci.Stávají se z nich skanzeny, výkladní skříně...
Stanislav Salvet
Slzy jednorožce
Ve starobylém lexikonu radí dávný rádce, jak uhranouti ženu, by svolna byla k lásce....................
Stanislav Salvet
Mozartovo Requiem
“Vzpomínám si na ty dny, kdy myšlenky rozhodly, že se ztratím z paměti, navždy vymazán..............”
Stanislav Salvet
Okultistický spolek
Dneska budu psát hodně o pocitech. O pocitech, o intuici, o představách a snech, které někdy umí překročit stín spánku a zhmotnit se též v bdělém stavu. Taky trochu o strachu a bázni, o takovém tom mrazením v zádech...
Stanislav Salvet
Stopy ve sněhu/Footprints in snow
Psychoarktická bilingvní báseň/ psycho-arctic bilingual poem................................................
Stanislav Salvet
Hračky a jejich osudy
Co se děje s hračkami, když už si s nimi děti nehrají? Když je někde pohodí, ztratí, opustí, zapomenou? Podařilo se mi zdokumentovat osudy několika hraček, které již neslouží svému původnímu účelu. Nejsou to pěkné obrázky....
Stanislav Salvet
Jedna velká rodina
Minulý týden se o mně pokoušela chřipka. Shodou okolností se mi do rukou dostala knížka fejetonů Lewise Thomase s názvem "Životy buňky" a s podtitulem "Poznámky pozorovatele biologie."
Stanislav Salvet
Vrtulník
Dd dd dd dd dd dd dd dd dd dd dd dd dd dd dd dd dd dd dd dd dd dd dd dd dd dd dd dd dd dd dd dd dd dd
Stanislav Salvet
Betlémská hvězda
Na počátku bylo slovo, to slovo bylo u Boha a to slovo bylo Bůh. Všechno povstalo skrze něj a bez něj nepovstalo nic, co je. V něm byl život a ten život byl světlem lidí. A to světlo svítí ve tmě a tma je nepohltila.
Stanislav Salvet
Denní dávka tvarů
Stromy, lidé, planety, každý musí mít svůj tvar. I tvaroh má svůj tvar. Tvary vládnou světu. Kdo nemá tvar, jakoby nebyl. Tvarama se člověk učí. Bez tvaru do hospody nelez. Kolik tvarů máš, tolikrát si člověkem.
Stanislav Salvet
Musculus maximus gluteus
Řekněte ,,prdel", bude legrace!! ....................................................................
Stanislav Salvet
Noc s madonou
Nebudeme to dramatizovat, řekl jsem si, prostě jsem to podělal, to se nedá nic dělat. Komu není shůry dáno, v apatyce nekoupí, jak praví známé přísloví...
Stanislav Salvet
Cesta svatého Františka
Spáchal jsem strašlivý hřích. Lhal jsem svým vlastním dětem. Říkal jsem jim, že se musí svědomitě učit, aby se jednou měly dobře. A, že až prý budou velké, když budou poctivě pracovat, budou se mít dobře,
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 154
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 902x
Seznam rubrik
- Studnice moudrosti
- Literární orgie
- O duši z duše
- Kosmologie s bohem
- Křesťanský koutek
- Technologie a její oběti
- Bibliofilium
- Podzemnice olejná
- Suprfotky
- Hlava v koši
- Láska z Assisi
- Osobní