Se zahanbením přiznávám, že zrovna tuto knihu neznám. Nicméně Vám musím tisíckrát poděkovat za připomenutí pana Petišky, jehož čím dál tím více vnímám jako nejlepšího českého autora literatury pro děti, jako jediného, jenž je srovnatelný např. s Astrid Lindgrenovou. Jeho knihy jsem bezmezně milovala už v dětství; pak jsem na něho, pravda, trochu pozapomněla, ale když jsem ho (už jako osoba živící se jazykem a literaturou) předčítala dceři, bylo mi znovu tak krásně... to úžasné ztvárnění "obyčejnosti" (a to je přesně to, co se mi líbí i na knihách Lindgrenové, zejména na "Dětech z Bullerbynu" -- tak prosté, a přitom tak nádherné, poutavé); ten čistý, nešroubovaný jazyk... ach, prostě ta čirá krása. Když jsem byla malá, musela jsem jeho knihami listovat stále a stále, prostě ve mně vyvolávaly příjemné pocity; a potajmu jsem se k nim (Martínek, Alenka...) vracela i v pubertě.

Asií se vyjadřuji trochu přepjatě, já vím, ale tak moc jste brnkl na mou citovou notu, že si zkrátka neumím pomoci. Snad i proto, že mám dojem, že pan Petiška je coby spisovatel stále nedoceněný (psal přece "jen" pro děti... což je beztak nesmysl, protože psal i pro dospělé -- a moc dobře), což mi připadá příšerně nespravedlivé. Děkuji, děkuji ještě jednou!

Tak tímhle strašíte děti