Introvertovo kosmologické dilema
Tento všeobecný pohled je však malinko zkreslený. Pojďme si stručně připomenout, jak jsou definovány oba základní typy. Zásadní rozdíl mezi extrovertem a introvertem je v těžišti „Bytostného Já“ vůči okolí. Extrovert se tedy orientuje na vnější objekt. Vnější objektivní podmínky jsou pro něj důležitější než jeho subjektivní názor. Snaží se přizpůsobit okolnímu světu, podřizuje své chování daným poměrům. Jeho životní krédo je nevybočovat z normy - prostě dělat to, co je obvyklé.
Naopak introvert se orientuje na subjekt. Nerozhoduje se podle vnějších podmínek a ukazatelů, ale podle svého vlastního vnitřního hlasu. Má sklon řídit se podle intuice, kterou upřednostňuje před rozvahou. Jednoznačně preferuje vnitřní vodítka, své pocity a myšlenky. Svět existuje nejen sám o sobě, ale především tak, jak ho vnímá on.
Již Jung upozorňoval na to, že se obě skupiny lidí nemají šanci dohodnout například na společenských pravidlech, kosmologických názorech, teologických výkladech atd.. I při sebevětší námaze nedokážou přijmout postoj druhé skupiny za svůj. Pod tíhou vlastních názorů považují argumenty protistrany za nepochopitelné, nepřijatelné, scestné. Cituji z jeho Výboru díla I.:
,, Jako se introvertovi zdá vždy nepochopitelné, proč má mít rozhodující vždy objekt, tak zůstává extrovertovi záhadou, proč má být subjektivní hledisko nadřazeno nad objektivní situaci. Extrovert dospívá nevyhnutelně k domněnce, že introvert je buď domýšlivý egoista nebo doktrinářský fanatik. Introvert vychází tomuto extrovertnímu předsudku vstříc tím, že svým rozhodným a silně zobecňujícím přístupem vyjadřování budí dojem, jakoby předem vylučoval každý jiný názor.“
Z logiky problematiky lze předpokládat, že budou nesmiřitelné i jejich kosmologické názory.
Extrovert si bude jist tím, že platné fyzikální zákony a Darwinova teorie odsouvají jakéhokoliv stvořitele do říše pohádek. Život vznikl díky chemicko-organické evoluci a jeho vývoj byl řízen procesem přírodního výběru a genové mutace. Člověk stojí na vrcholu této evoluce jako sice nejdokonalejší známý tvor, přesto se od ostatní hmoty liší pouze jiným uspořádáním molekul.
Introvert namítne, že vesmír, DNA či třeba eukaryotická buňka jsou natolik sofistikované systémy, že samovolně vzniknout nemohly. Stejně tak pocit sebereflexe, vnímání bytostného ,,Já“ je teorií evoluce neobhajitelný. V lidském mozku existují různá paměťová, řečová a smyslová centra, kdežto centrum vědomí se doposud objevit nepodařilo (viz. kniha F.Cricka-Věda hledá duši), z čehož se dá vyvodit, že podstata lidské duše nemusí být stoprocentně svázana s mozkovými závity...
Předmětem zkoumání extroverta je spíše jeho okolí – exaktní vědy. Zde získané poznatky – míněno přírodní zákony- má tendenci aplikovat rovněž na vlastní osobnost, která ale podle něj není rozhodující. Její původ, struktura ani funkce ho příliš nezajímají. Považuje to za okrajový problém.
Předmětem zkoumání introverta je primárně vnitřní ego a obory, které se ho snaží mapovat - např. psychologie resp. teologie. Vznikají hypotetické objekty jako lidská duše, Bůh. Vnější svět chápe jako prostředek k vyjádření svého ega. Svému okolí se snaží vnutit principy chování, které nalézá uvnitř sebe. Proto hledá nějakou sebereflexy světa – Boha.
Tím se pomalu dostáváme k jádru naší úvahy. V moderní kosmologii sice převládají extrovertní pohledy, ale jak už to tak u všech módních trendů bývá, ani tento trend nemusí být definitivní a jediný správný. Názory pánů Hawkinga či Dawkinse mohou být stejně relevantní nebo naopak mylné jako názory Benedikta XVI. či Dalajlámy. A otázka výběru paradigmatu se nemusí nutně zužovat na volbu mezi duchovními a vědeckými metody. Například dr. Moodymu nebo již citovanému C.G Jungovi nelze upřít snahu o používání vědeckých metod, přesto je jejich pohled na život člověka diametrálně odlišný od pohledů prvních dvou zmiňovaných pánů tedy předního evolučního biologa R. Dawkinse nebo teoretického fyzika S. Hawkinga.
Přitom například tak rozdílné obory jako jsou molekulární biologie a psychologie mají jistě oba nezadatelné právo spoluvytvářet všeobecně uznávanou kosmologickou pravdu.
Jakou pravdu ale hledáme? Finální vysvětlení čeho? Teorii všeho, která by slučovala všechny fyzikální zákony do jediné poučky? Univerzální odpověď? Co když žádná taková neexistuje? Co když svět není vypočitatelný, matematicky vyjádřitelný? Co když úplně všechny jevy nemusí být logicky odvoditelné, ani pochopitelné člověkem? Především si musíme přiznat, že máme k dispozici příliš málo vstupních údajů, než abychom byli oprávněni vyvozovat nějaké všeobecné závěry. Hranice prozkoumaného vesmíru byly sice výrazně technologicky posunuty, pořád ale platí, že sluneční soustava je jen kapičkou v moři obrovského, patrně nekonečného prostoru. Zářivé baryonové hmoty, kterou pozorujeme okem či různými technickými pomůckami jsou ve vesmíru pouhá 4%. Zbytek tvoří neznámá temná hmota(23%) a ještě temnější energie(73%). Když se díváme do nitra hmoty, nalézáme jinou (kvantovou) fyziku, která v mnohém odporuje makrofyzikálním (relativistickým) zákonům. S podobnými nerozlousknutelnými oříšky si lamou zuby všechny vědní obory. Neodpovězené a neodpověditelné otázky trápí určitě také psychologii i molekulární biologii. Je myšlenka důsledek nebo příčina elektrochemických vzruchů v neuronových sítích našich mozků? Má Jungovo kolektivní nevědomí svůj původ v genetickém kódu?
Jestliže jsou ale veškeré snahy kosmologů předem odsouzeny k neúspěchu, pak se vnucuje otázka: proč to všichni dělají? Proč se v tom všichni pořád šťourají, když tuší, že se nemůžou dobrat konce?
Napadlo mě, že je to možná tak schválně. Svět je schválně zahalen tajemstvím. Poznání má pevně stanovené hranice. Nemůžu mluvit za ostatní, tak jsem alespoň přemýšlel o tom, proč mně, osobně, baví číst populárně vědecké knihy. Proč se například mučím luštěním Jungových publikací? Abyste tomu rozuměli, Jung byl totiž možná geniální psychiatr, ale rozhodně nebyl dobrým spisovatelem. Čte se hrozně těžce. Psal hrozně zmatečně, neurovnaně. V nekonečných souvětích byl schopen vystřídat pět až šest témat. To Hawking, Dawkins nebo třeba Crick píší daleko poutavěji. Pořád to ale není příběh, román, detektivka, ze které se dá zhltnout 100 stránek za večer. Proč mě to „nezáživné“ čtení tolik baví? Přišel jsem na to, že se nějak potřebuji vymezit vůči smrti. Zajímá mě, co se mnou bude, až jednou..Co bude, až tady nebudu?
Kosmologickým postojem, či náboženským vyznáním si utváříme názor na konečnost či nekonečnost naší existence a zároveň tím hodnotíme kvalitu právě prožitého života. Stojí za to jít dál? Všichni jsme o tom určitě někdy přemýšleli, každý má na to nějaký názor. Probíhá tím jakási auto selekce-zdráhám se použít tento výraz v této souvislosti, ale dokonale to vystihuje. Možná, že si sami musíme vybrat téma příští kapitoly naší existence a rozhodnout, zda ještě vůbec nějaká kapitola bude.
Ateista jistě snadno najde 10 důvodů, proč posmrtný život neexistuje.. Pokračovat se mu už nechce, a budiž mu to dopřáno.
To tibetský buddhista o převtělování vůbec nepochybuje. Další vtělení je ale podmíněno tzv. karmickým vývojem. Celý proces by měl vyústit v osvícení a ve věčné nirváně...
Šamani pravěkých kmenů věřili, že se člověk může převtěllit do těla nějakého jiného zvířete, rostliny a naopak.
Křesťan svou pozemskou pouť smrtí sice zakončí, doufá však v pokračování své existence v nebi, ale podmiňuje jí očistcem a posledním soudem. Tak trochu alibisticky svou povinnost volby převádí na jiné faktory.
Kristus věřil, že může vstát z mrtvých a vypadá to, že se mu to opravdu podařilo.
… snad jsem se tou úvahou nikoho nedotkl. Berte jí jako názor introverta. Chápejte, žít mě celkem baví. Klidně bych si život střihnul ještě jednou.
Stanislav Salvet
Zavřeli hospodu
Je to tragédie. Už tomu bude skoro rok. Rok, který nám přinesl tak málo radosti. Rok života, který nám nikdo nevrátí...
Stanislav Salvet
Dívka ze snu
S neznámou dívkou u kiosku na pláži. Rozkošné kulaté stolečky se slunečníkem. Popíjíme brčkem drink ze skleničky s hodně širokým lemem a hodně vysokou stopkou. Taky se slunečníkem.Tlemíme se na sebe, švitoříme.
Stanislav Salvet
Jak se rodí vlkodlak
Bílá pláň, pokrytá čerstvě napadaným sněhem, vyvolává v lidské duši klid a mír. Je zima, listnaté stromy dávno svlékly svůj šat. Mrazu čelí jen holými větvemi, zatímco mízu stáhly ke kořenům.
Stanislav Salvet
Hledání nadpozemské inteligence
Odpověď na životní výzvy: Je třeba k nim přistupovat opatrně a uvážlivě. Rozjíždět se pomalu a s rozvahou. Nepřepálit start, ať zbude hodně sil do cílové rovinky.
Stanislav Salvet
Oféliin hrob
Hamlet není jen o Hamletovi, příběh Ofélie je snad ještě dojímavější. To se pak verše z rozechvělé duše jen sypou...
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Má přejít česká ekonomika na válečný režim? Doba míru je pryč, říká Pojar
Vysíláme Britský premiér Rishi Sunak nedávno oznámil, že jeho vláda uvede zbrojní průmysl do válečného...
Každý druhý učitel v Německu zažívá ve třídách násilí. Brutalita na školách roste
Premium Německý učitel se stává docela riskantní profesí. Násilí se stává stále běžnější částí vyučování a...
Biden nečekaně kývl na předvolební debatu. Kdykoli kdekoli, říká Trump
Americký prezident Joe Biden se v pátek nechal slyšet, že by chtěl do debaty se svým předchůdcem...
USA mění systém pomoci Ukrajině: už ne sklad, ale zbraně přímo ze zbrojovek
USA chystají dosud největší balík vojenské pomoci Ukrajině v přepočtu za více než 140 miliard...
Jak na rychlou a jednoduchou večeři s rýží?
Díky své všestrannosti se rýže LAGRIS už dlouho stávají nedílnou součástí mnoha pokrmů z celého světa. Bez ohledu na to, zda se používají k...
- Počet článků 154
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 902x
Seznam rubrik
- Studnice moudrosti
- Literární orgie
- O duši z duše
- Kosmologie s bohem
- Křesťanský koutek
- Technologie a její oběti
- Bibliofilium
- Podzemnice olejná
- Suprfotky
- Hlava v koši
- Láska z Assisi
- Osobní