In my room

Zima je temná, je pět vodpoledne a už se stmívá. V holých větvích stromů skučí vítr. Nechce se mi ani jít ven. Sedím v podkrovnim pokojíku, společnost mi dělá jen kapitán Morgan.

Pouštím si ty nejromantičtější slaďáky, co kdy svět stvořil...

Louny, Louny, Louny

sám ve svym rumu jsem.

...

Let mi, let mi láká

nech mě letět na Měsíc.

...

Prej k mý, prej k mý duši

i srdce zlomíš mi.

Planejch slůvek na tisíc.

...

Díky, díky, díky

za ten sen, krásnej sen,

měl bych říct ti jůůů.

...

Ne vrrr, ne vrrr, Morgane,

už nikdy vrčet nebudu.

To ti dneska slibuju.

...

Kdys mi, kdys mi, kdys mi,

lásko, políbila naposled?

...

Holt mi, holt mi, holt mi,

nezbývá než to oželet.

Rty mý smáčí už jen kafe studený.

...

Klouzej se, klouzy-klouz.

Nech svý voči zavřený.

...

Ódlijůů ti trochu na zítra,

nemůůůůžu tu flašku vypít sám.

...

Ajaj ouvejs bolehlavu!

...

Ajaj ouvejs bolehlavu!

...

Ajaj ouvejs bolehlavu!

...

Ajaj ouvejs bolehlavůůů ...

...

Čtěte více !!!!

* báseň je součástí blogové sbírky básní:

Hlava v koši