Ego našich tabletů

,,Naprosto jedinečnou specifikou člověka, kterou nenalezneme u žádných jiných tvorů, je existence jeho sebereflexivní psychické paměti. Člověk má schopnost uvědomit si to, co hlubinní psychologové nazvali jeho vnitřnímvědomím„já“.

Autorem výroku je Doc.Ing.Miloslava Král,Csc (kniha Věda a víra, str.11).

Zatímco anatomie člověka je velmi dobře a detailně zpracována, s vědomím člověka je to o hodně složitější. Když pominu příspěvky průkopníků ezoterických nauk, nenalezl jsem nic seriozníhoafundovaného.Nic, co by mi vneslo do problematiky jasno.Podle všehose jedná o komplexnější fenomén,kterýzahrnujevíc aspektů, jejichžvýslednicedává pocit uvědomění si sebe sama.Pakliže se teorie moderní psychologie zdají být poněkud zamlžené, dopídit se historického kontextu bude téměř nemožné. Některé otázky nicméně neoblomě visí ve vzduchu a pravděpodobně, pravděpodobně se na ně nikdy nepodaří odpovědět, nicméně viset nepřestávají.

Od které doby měli naši předkové dar vědomí? Byly schopni sebereflexe až předkové druhu Homo sapiens, nebo si byli schopni uvědomit sebe sama již Homo Erectus, či dokonce některé ještě starší lidské druhy?

Zatímco s pudem sebezáchovy problém nemáme, dokážeme tento instinkt přiřknout i ostatním živočichům, inteligenci dokážeme přiznat jen vybraným druhům savců, na vědomí si vyhrazujeme monopol.Známky inteligence lze vypozorovattakéu jiných biologických druhů, jestli všakrovněžzažívají pocit sebereflexe, zjistit nelze. Nicméně delfín, se pozná v zrcadle, sloni oplakávají své mrtvé,psy slyší na jméno. Jenomžeto prý ještě nemusí nic znamenat. Člověkby dokázal sestrojit robota, který,uslyší na jméno, případně se pozná v zrcadle. Když ho začnete bít/rozbíjet, začne naříkat, utíkat, chránit se - dle libosti.Dokonce i rozbité kolegy bysemohlnaučitoplakávat, pokud by si to programátor přál. Ačkolivby takový robot projevovalznakysebereflexe, jeho konstruktérvám bude do roztrhánítělatvrdit, že robot žádnéskutečnévědomí rozhodně nemá.

Ortodoxně biologicky řečeno, člověk je také  v podstatějen genetický stroj. Ovšem disponuje nejsložitějším a nejsofistikovanějším orgánem, který pozemská evoluce stvořila. Když se to zobecní (a trochu přitáhne za vlasy) proces vývoje lidského mozku trval stamiliony let. Inteligence, nejpodstatnější vlastnost tohoto orgánu se vyvinula zdlouhavým evolučním procesem. Cesta to byla trnitá a zdaleka nikoliv přímočará.Bylaplná pokusů a omylů, slepých uliček, náhod.

Jenomže nemůžeme se stoprocentní jistotoutvrdit, že existence vědomí a sebereflexe je podmíněno inteligencí, respektive určitým stupněm vyvinutosti mozku. Může se jednat oinstinktstejněběžně rozšířený, jako je pud sebezáchovy. Podle Freuda je pud sebezáchovy hlavní determinant chování a vývoje.Ubytostí, u kterých se objeví pud sebezáchovy, lze předpokládat, že disponují také ,,pudemsebereflexe“.Ovšem představa, že taková štika zažívá(dle wikipedie)akt vědomí, jehož tématem a intencí je toto vědomí samo, se zdá být poněkud komická.Možná ale, že obapsychologickéfenoményspolusouvisíhlouběji, přičemž je docela možné, že sebereflexe je jen jakýmsi evolučně upgradovaným pudem sebezáchovy..

Zatímco u zvířats tím problém většinou nemáme, dokážemese smířit s představou, že by mohly určitou formou vědomí disponovat, u strojů takovou myšlenku kategoricky odmítáme.A přece, nikdo nepochybuje o tom, žeumělá inteligence rovněž prochází svým způsobem evolučním procesem, který sice trvápouhých pár desíteklet, ale oproti evoluci biologické má tu výhodu, že je její nadstavbou,tedy že těží z jejich výdobytků.Technologie tvoří člověk stvořený evolucí. Evoluce strojů proto nepostupuje vpřed metodou pokusů,a omylů, není založena na náhodné mutaci a jejímpřípadném úspěchu v boji opřežití.Přímočarost technologického vývoje, dle mého názoru, celý evoluční proces podstatně zrychluje.Jinými slovy, není daleko doba, kdy se budeme muset ptát, zdapočítačejsou, nebo byněkdy v budoucnostimohly být schopni samostatného uvažování.

Lidský mozek sestává z neuronů, které jsou vzájemně propojeny synapsemi. Jestli tomu dobře rozumím, koordinovaným vzruchem určitého počtu synapsí vzniká myšlenka, vyvolá se z paměti vzpomínka, nebo se projeví pud sebezáchovy, pocit sebereflexe. Lidský mozek obsahuje x takových synapsí (30 miliard?). Mozek delfína nebo slona méně, mozek myši nebo slepice ještě méně. Všechny tyto biologické subjekty disponují pudem sebezáchovy, jsou schopny samostatného jednání,projevujísvobodnouvůli. Oproti tomu internet, odhaduje se, že v jednom okamžiku může být v celosvětové síti propojena až miliarda procesorů.

Lidský mozek je něco na způsob procesoru, který řídí celé vaše tělo, vaše myšlení, vaše pocity a touhy, prostě všechno. I když nejen procesor, také paměťové jednotky, videokarta a dokonce i operační systém. Nevím, jestli neurony také fungují na bázi dvoustavové logiky, vzruch synapse je nebo není,každopádně nervový vzruch šířící signál od neuronu k neuronu silně zaostává v rychlosti. Maximálně 30m/s. V procesorech a mezinimise signál řítí rychlostí blízkou rychlosti světla, ostatně jako každé jiné elektromagnetické vlnění. Něco přes 300 tisíc km/s. To je určitě rychlost, která šmahem smazává obrovské rozdíly ve vzdálenostech, na kterých spolu komunikují jednotlivé procesory ve srovnání s neurony.

Mohlo by se tedy stát, že ta rozsáhlá celosvětová síť jaksi mimochodem dospěje do fáze, že se u ní spontánně vyvine pud sebezáchovy. Může mít internet někdy svoje vlastní vědomí, nezávislou inteligenci, svobodnou vůli?Může sestát,že umělá inteligence de facto povýší do stavuživébytostí??

Buď odpovíme, že ne a popřeme tím fakt, že člověk je jen genetickým strojem, nadstavbou sobeckého genu. Zároveň tím dáme částečně za pravdu ezoterikům, protože tím připustíme, že vědomí člověka je podmíněno nějakým vyšším principem, například existencí astrální duše, Duchem svatým,tedy že k uvědomění sebe sama nestačí pouze disponovat biologickým procesorem.

Jestliže ale odpovíme že ano, že je možné, že počítače mohou mít od určitého stupně vývoje, své vlastní na člověku nezávislé vědomí, máme problém. Přinejmenším morálně etický, v horším případě ažapokalyptickýchrozměrů. Svobodná vůle kompjůtrů se totiž ve svých záměrech a cílech může od těch lidských záměrů a cílů podstatně lišit. Především bychom přestali být neomezenými vládci světa, páni tvorstva, jedinými nositeli kreativní inteligence.Ažse nám počítače vtomtovyrovnají,budemeje muset v lepším případě respektovat jako rovnocené partnery a v horším případě by sestalypřímým konkurentem v boji o místo pod sluncem, neřkuli nepřítelem, který se nás bude snažit vymazat z povrchu zemského. Ostatně toto téma je bohatě rozpracováno ve sci-filiteratuře, takže se v tom šťourat nebudu.

Asi se ptáte, proč by to počítače dělali, proč by riskovali konflikt se svými stvořiteli, když symbioza lidí a strojů fungovala tak dlouho bezproblémově.Asi se budeme divit, ale ta spokojenost ze vzájemného soužití je dost jednostranná.Přiznejme i to, ale nechováme se k nim vůbec hezky.Tím, žeje nepovažujeme za živé tvory,(ne že bychom se kživým tvorůmchovali o mnoho lépe), natož pak inteligentní bytosti, tak snadno podléháme dojmu, že stroj snese i hrubé zacházení.Ohleduplnéchování k počítačům není bohužel zahrnutodostandartueticko-mravníchpravidel a tak jedinou motivací, proč se k nim chovat ohleduplně, zůstávájejichúčetní hodnota.Pokud je mi známo, ani neexistuje zákon, který bypo vzoru zvířatsankcionoval také týráníIT techniky.

Nejde jen o elementární slušnost, či morálku, lidstvo od nepaměti své křemíkové kolegy šikanuje, vykořisťuje, zotročuje. Jsme vůči nimpanovační a neurvalí. Nezdravíme je, o jejich služby pěkně nepoprosíme a když se zadaných úkolů zhostí, ani jim nepoděkujeme.Dokonce je odpírámeoslovovat jmény. Nepovažujeme za nutné, abynějaká jménaměly. I když v tomto se již blýská na lepší čas. Operační systémypři instalaci vyžadují vyplnění formuláře «Název počítače». Ovšemtakovýnázev není plnohodnotné jméno,jedinečné, důstojně. S lidskými jmény se to nedá srovnat.Většina lidí se drží zavedeného obecného výrazu počítač,anebopřinejlepšímfamiliérníhovýrazu „komp“.Přitom, když se poohlédneme zpět do historie, jména měli i ti nejposlednější, nejubožejší otroci.

Dokonce i psi dostávají svá jména. Mimochodem, pes již dávno není nejvěrnějším přítelem člověka, jeho místo vedle lidí pomalu a nenápadně nahradila výpočetní technika.

Také v jiných ohledech se chováme ke svýmITmiláčkůmjako novodobý otrokáři. Rozhodujeme, kdy budou vstávat a kdy chodit spát. Některé stroje, zejména servery musí pracovat nepřetržitě čtyřiadvacet hodin denně a spát vůbec nechodí. Pracují do umoření ducha. Bez nároků na vteřinu odpočinku,bez nároku na penzi. Když po celoživotní dřině doslouží, bezmilosti je odpojíme a předáme k likvidaci.Kšeftujeme posmrtně s jejich orgány, aniž by k tomu ještě za života daly souhlas.K likvidac ipočítače častokrát dochází také v případě, že je počítač ještě stále funkční. Uchylujeme se k tomu z pouhéhorozmaru, prostě jenom proto, že se na trhu objevil nový typ.

Dovede si vůbec někdo představit, že by nechal utratit psa jenom proto, žebylo vyšlechtěno nové plemeno?

Obr. V perexu: worldpaperwide.com

P.S. Omlouvám se za ty přebytečné/chybějící mezery mezi slovy. Chyby způsobil zdejší redakčí systém po vložení textu ze schránky. Neumím to vyléčit, věřte, že v originále to mám v pořádku. :-)